Cestopis Thajsko 2011
Malé zastavení v Thajsku
Bangkok,Phuket,Phi-Phi,Krabi
17.11.2011- Tento den začala pro nás cesta do země masáží,boxu,nevšední gastronomie,nádherné přírody a pohodových lidí.Cestu nám ulehčila jedna cestovní kancelář,kde jsme si objednali veškerou dopravu a čtyři vybrané destinace(ubytování se snídaní).
V16:00 jsme já a moje manželka Dagmar netrpělivě přešlapovali na letišti Ruzyně,odkud nás letecká společnost Austria Airlines měla za úkol dopravit do Bangkoku.Přesně dle letového řádu se letadlo A 320 rakouské společnosti vzneslo směr Vídeň.Ve Vídni máme asi 4 hodiny čas,proto že letadlo do Bangkoku odlétá ve 23:20. Prohlédli jsme si Schwechatské letiště a ještě nám zbyl čas na první „Thajskou“masáž v masážním křesle(jen Dáša).Po odbavení a seznámení se s letadlem Boing 777,které nás do Thajska přepraví,se letadlo ve 23:45 odlepilo od země a nabralo kurs směr Bangkok.Kurs do Thajska byl následovný – Maďarsko,Černé moře,Kavkaz,Kaspické moře,Írán,Afghanistán Pákistán,Indie,Bengálský záliv,Barma a Thajsko.
18.11. – Let klidný,nerušený a tak po 9 a půl hodinách letu plus 6 hodin navíc(Thajský čas) se já a Dáša díváme zhora na ohromné zatopené plochy kolem města Bangkok.Přístáli jsme na letišti Suvarnabhumi v pohodě a hlavně v suchu.Po odbavení na nás již čekala delegátka a předala nás Thajskému řidiči,který nás dopravil do objednaného hotelu Palace.Krásný hotel a vstřícní lidé nám umožnili rychlou adaptaci na zdejší klima.Vybalili jsme nejnutnější věci,převlékli se a vyrazili na první obhlídku, v poslední době v médiích(záplavy),hodně frekventovaného města .Baiyoke Tower – to je naše první zastávka.Nejvyšší budova v celém Thajsku má 84 pater.V posledním patře je otáčivá plošina, z které je nádherný rozhled po celém Bangoku.Kam až jsme dohlédli nebylo stopy po záplavách,ale zřejmě byli i v centru,protože časté pytle s pískem před obchody,restauracemi,masážními salony, toho byly důkazem.Potěšili jsme se očima a sešli o patro níž,kde nám přichystali drink dle výběru plus kukuřici v ceně vstupu na Baiyoke Tower.Ochutnal jsem první Thajské pivo –dobré.Po tomto vskutku zážitku se zastavujeme na první místní jídlo –budu se opakovat ještě mockrát –výborné.Cena do 120 bathů(bath=0,6Kč).Unaveni z cesty a zážitků spokojeně usínáme(vlastně bychom chtěli).
19.11. – Vstáváme vcelku brzy(aklimatizace probíhá) a očekáváme věci příští.Objednali jsme si včera prohlídku historického centra s průvodcem,protože zde budeme jen 2dny a to bychom asi sami vše nezvládli.Proto časná snídaně.Když už jsem u snídaně – příjemná změna o proti Evropě – žádné salámy,sýry a chleba s máslem ,ale rýže,nudle,polévky,zelenina,vajíčka,mořské plody a nepřeberné druhy ovoce,známé i neznámé.A pečivo(i sladké).Příjemně naladěni nasedáme do připraveného mikrobusu.Auta se kterými jsme absolvovali všechny cesty(a bylo jich dost), byla skvěle vybavená - desetimístné Toyoty(klima,pohodlí,atd).První zastávka –Čínské město,dále chrám zlatého„chceme“spát.Uvidíme. Budhy(celý ze zlata vážící 5t),chrám ležícího Budhy – ležící pozlacený Budha dlouhý 45 metrů byl vytvořen a poté nad ním postaven chrám.Dále jsme se zastavili na květinovém trhu(pastva pro oči a nos).Čekal nás Královský palác.Zde je chrám Smaragdového Budhy a nespočet mohyl,věží nebo jak je nazvat.Jsou to vlastně úložiště movitějších Thajců,kam ukládají pod kachle(neboť těmi jsou věže obloženy)třetinu popela příbuzných mrtvých.Třetinu uchovávají doma a třetinu rozpráší.Všude Budha v rozličných podobách a velikostech.Byli jsme svědky přijímání nových mnichů,kde donekonečna opakují svoji“mantru“.Poté jsme měli na lodi oběd a další lodí projížďku po řece Chao Praya.Do kanálů po záplavách nebyl přístup.Lodě by místním vlnami způsobovaly při vysoké hladině značné potíže.Nakrmili jsme četné ryby v řece,nám velmi známé pangasie.To vše stačilo abychom strávili množství denních zážitků.Ještě jeden si Dáša dopřála, a sice první pravou thajskou masáž –cena 200bathů(1 bath= 0,6 Kč).Pak opět výborná večeře- cca 120bathů a spánek.
20.11.- Po dobré snídaní balíme a přistaveným taxíkem odjíždíme na letiště Suvarnabhumi.Check-in,prohlídka letiště a poté se nás již ujímá letecká společnost Thai-Airlines.Odlétáme v 11:45 letadlem A320.Na ostrov Phuket přilétáme ve 13:15.Odbavení a již připravené taxi nás odváží do objednaného hotýlku Patong Beach Lodge.Po odpočinku jsme zvědavi a tak jdeme obhlédnout Patong Beach.Je to síla.Nepřetržité kolony aut, hlasitá hudba na Tuk-Tucích(otevřená autíčka),reklamy,neony a tisíce turistů.Ochutnali jsme první pouliční kuřecí barbecue(B.B.Q.) za 20 bathů.Po předkrmu jsme v „ruchu velkoměsta“ zašli na výbornou večeři a na pokoji plánovali jak zítra unikneme davům.
21.11.Dobrá snídaně a klidná první noc nám dala sílu uskutečnit náš plán.Vypravili jsme se pěšky na nejbližší jižní pláž.Na mapě to vypadalo celkem snadné.Přes kopeček asi odhadem 3km.Realita byla ovšem jiná.Cesta vzhůru přes kopec, po silnici plné aut a za vedra a vysoké vlhkosti, nám dala opravdu zabrat.Natáhla se na nejméně dvojnásobek odhadované délky.Šli jsme okolo luxusních resortů,pláže Freedom Beach( bez přístupu).Na cestě jsme se občerstvili (pivo Leo a voda) koupili 80% thajský rum a vyrazili dále k cíli –pláž Karon Beach.Za námahu byla odměna – krásná pláž,málo lidí a nádherné moře se objevilo na horizontu, při pohledu z vrchu naší cesty.Osvěžující koupel odpočinek,dobrý oběd(plody moře) to byl náš bonus za absolvovanou cestu.Návrat do Patongu byl již rychlejší,protože jsme využili možnosti parkujících a vehementně se nabízejících taxikářů.Usmlouvali jsme cenu 250bathů.Cena výborná,což nám potvrdila delegátka,s kterou jsme se večer setkali.Při vynikající večeři(baracuda ,celá za 180bathů a druhé jídlo,kde si nepamatuji název)jsme si naplánovali další cestu z ostrova Phuket.Zítra k mořským muslimům do provincie Phang-nga a pozítří do Khao- lak na treking na slonech.Už se nemůžeme dočkat.
22.11 – snídaně,potřebné věci do batohu a už nedočkavě vyhlížíme již popsaný mikrobus Toyota.tak vypadalo naše další ráno.Cesta uběhla v pohodlné Toyotě rychle a naší první zastávkou byl přístav dlouhoocasých lodí,thajci nazývanými longtail.Odtud cesta po moři směřovala do rybářské muslimské vesnice na kůlech.Je absolutně soběstačná,má svoji školu,hřbitov,poštu,mešitu a bankomat.Živí je hlavně turistika.U nich jsme měli také oběd.Bylo nás u stolu osm a nevím zda-li si to jenom nenamlouvám co se mi přihodilo.jelikož jsem levák,vzal jsem vidličku do levé ruky a jedl.V tom se dva od stolu zvedli(zřejmě muslimové) a bez jídla odešli.Možná jen má doměnka.Nevím.Oni považují při jídle levou ruku za nečistou.Dlouho to ve mně hlodalo.Další zážitky daly na „to“ rychle zapomenout.Jeli jsme na ostrov Jamese Bonda.Natáčel se zde jeden díl o agentu 007.Ostrov nádherný,zvláště když přimouříte oči a odmyslíte si nekonečné davy turistů.Ale asi to jinak nejde.Po prohlídce ostrova a nezbytných záběrech pro fotografie,jsme vyjeli na ostrovy Tum Tulu.Jízda kánoí s domorodci a jejich „nádherná“ konverzace v anglothajštině, byla nepopsatelná.Na zpáteční cestě zastávka u Suwankuha Temple(Opičí chrám), ukončila tento nádherný den.Unaveni, ale spokojeni ,jsme vyrazili do „centra dění“ na večeři.Opakoval bych se –neměla chybu.
23.11. – Ráno proběhlo úplně stejně jako předešlý den.Jen cesta nádhernou Toyotou nevedla do parku Phang-Nga ,ale dále na sever k Barmským hranicím, do provincie Khao – Lak.Čekal nás treking na slonech.Výchozí bod treku byl v jakési zahradě,kde bylo několik zvířat z území Thajska,ale hlavně sloni.Koupili jsme ošatku banánů a Dáša jednoho potenciálního „našeho“slona začala krmit.Než se nadála byla ošatka prázdná.Takový bonbónek!Ovšem uvážíme-li množství lidí,kteří je během dne takto rozmazlují,již to není zanedbatelné.A pak to přišlo.Z rampy nás posadili na slona,který měl na sobě sedačku.Po pár metrech chůze přišla glosa Dáši: už nechci domů koně, ale slona.Zážitek se umocnil,když nám vodič dovolil posadit se přímo za hlavu slona.Cítili jsme jeho svaly,teplo a chladivé povívání ušima.Pocit nepopsatelný ,úžasný,na toto slova nejsou.Trek vedl docela náročným terénem,nahoru a dolů v džungli.Ještě jsme se ani nevzpamatovali a už se ocitli dále uvnitř džungle.Na programu bylo sjíždění řeky na bambusových vorech.Vybaveni plavkami a foťákem jsme absolvovali nádhernou jízdu řekou protkanou nesčetnými meandry.V malých lagunách se dalo koupat,což Dáša využila.Velmi spokojeni jsme se neradi vraceli do „centra“.Na zpáteční cestě jsme se ještě jednou zastavili v Suwankuha Temple,nakrmili opice a při krmení zjistili zvláštní hierarchii tlupy opic.Existuje mezi nimi jakýsi šéf,mafián nebo jak ho nazvat.Ten určí, kdo dostane banán.Bylo vidět, jaký mají opice z tohoto „šéfa“ strach a respekt.Zajímavé. Poté nás již nic zajímavého nečekalo(když nevzpomenu večeři),návrat do Patong Beach,odpočinek a spánek před zítřejší cestou na další ostrov – jeho jméno –Phi-Phi.
24.11. – Velmi brzy ráno(v 7:00) jsme již, po snídani, byli připraveni na odjezd do města Phuket(přístav).Odtud lodí směřovala další naše cesta na vyhlášený ostrov Phi-Phi Don.Veškerá vynikající organizace Thajců nám dala zapomenout na starost,jak cesta na ostrov proběhne a dopadne.S pohodlnou velkou lodí,usazeni na horní palubě, jsme očekávali věci příští.Po klidné hladině Andamanského moře jsme pluli asi 2hodiny a kousek. U mola ostrova Phi-Phi Don nás, jako obvykle, čekal Thajec s plakátkem resortu,který jsme si vybrali.Spolu s nim tam náhodou byla i naše delegátka.Čekající Thajec měl pro nás připraven vozík na dopravu batohů do resortu.My ale natěšeni a plni sil jsme odmítli a vyrazili jsme po promenádě ostrova - směr Andaman resort.Tak se jmenovali chatičky, ve kterých strávíme příští 4 dny.Na recepci nás přivítala fešná Thajka,dokud jsem se nedozvěděl,že je to transvestita.Jak se „to“ pozná?Byl jsem poučen – celkem jednoduše – ženy nemají „vole“ na krku.Přivítal(a) nás,seznámil(a) s resortem a předal(a) vochery na snídani.Poté jsme se ubytovali v krásné chatičce, asi 50 m od moře.Chatička vybavena lednicí,klimatizací,sprchou,WC,televizí.Hezká byla.Po chvilkové relaxaci jsme si odzkoušeli v blízké restauraci,jaká nás čeká gastronomie ostrova Phi – Phi Don – jak jinak – skvělá.Ukojen žaludek,mysl a ještě tělo.Vypravili jsme se na konec pláže, vyzkoušet šnorchlování.Ani tady jsme nebyli zklamání.Po odpočinku jsme si šli prohlédnout rušnější část ostrova a také na večeři.Nabídka mořských produktů zde byla největší co jsme zatím viděli.Na ledě se představovaly plody moře, ty co známe, i ty co neznáme.Jen namátkou : krabi,humři,langusty,sépie,krevety,mušle,ryby všech velikostí a druhů,z nich připraveny steaky – jen ukázat a za pár chvil jste „to“ měli na talíři.Opravdu pastva pro oči,nos a další smysly těla,které chcete do tohoto představení zapojit.Spokojeni s představou,že zde nám budou 4dny podstrojovat usměvaví Thajci,usínáme.
25.11. – Plán na tento den byl jasný – průzkum ostrova a View Point.Po skvělé snídani jsme se vypravili na View Point.Je to vyvýšenina ostrova, z kterého je nádherný výhled na Ton Sai Bay a Loh Dalum Bay – pláže uprostřed ostrova,a na protější polovinu ostrova.Zastihl nás tropický déšť,který vůbec nevadil,ba naopak, osvěžil.Na View Poin byl zákaz alkoholu a tak jsem mé nezbytné pivo zn.Chang „musel“ vypít před kontrolou.(zde se platilo 20 bathů.)Pokochali jsme se neskutečným výhledem a odhodláni se dostat na nejbližší pláž,pokračovali směrem na východ.Nevím jak se to stalo,ale pokračovali jsme po hřebeni ostrova hustou džunglí,kde nikdo nechodí, asi 2 hodiny.V poledne a v tropickém vedru a vlhku po dešti ,míjejíc nějaký bar,jsme se ocitli na nádherné pláži.Byla bez jakéhokoliv resortu,stavby a lidí.Jen v dáli, na jejím okraji, se krčilo pár staveb na kůlech.Asi místních obyvatel.Nádhera.Okamžitou koupelí snímáme únavu z naší anabáze po ostrově.Než stačíme oschnout je tu opět tropický liják.Fantazie.Jen tak,v plavkách,pokračujeme po zpáteční cestě,kde jsme zahlédli reklamu na jakýsi bar.Po chvíli se objevuje za mostkem přes mandrovníkové pole několik budov s restauracemi.Jako bychom vylezli z moře,tak usedáme do nejbližší restaurace.Tam na nás již čeká usměvavá Thajka(neboť vidí co se venku děje).Po výborném jídle a trocha usušeni,pokračujeme v návratu do Andaman resortu.Po návratu si“odhlasujeme“ večeři: talíř s rybou a sepií.Návrh přijat,jídlo skvělé.Před spánkem již víme, že příští den nás čeká cesta dlouhoocasou lodí po okolních ostrůvcích - celý den.
26.11. – Snídaně nás příjemně nabudila(jako vždy) na cestu po okolních ostrůvcích.Pár metrů od nás již“kapitán“ dlouhoocasé lodě počítá ovečky nalodění a připravuje catering.(nějaké Thajské jídlo a vodu).Počítám s tím a do batohu si přibaluji pivo.Vybaveni šnorchly,foťákem,plavkami odplouváme na první ostrov –Bamboo.Vzhledem k vyšším vlnám a rychlosti lodě se některým pasažérům udělalo nevolno.My si „to“ ale parádně užívali.Na ostrově byla zastávka pro šnorchlování a poté(příjemně unaveni) přišel vhod oběd.Relax a pokračujeme k dalšímu ostrůvku.Opět nádherné šnorchlování(když se přikrmilo) a takto cesta pokračovala až k nejznámějšímu ostrovu – Phi-Phi Leh.Na tomto ostrově se natáčel film Pláž s Leonardem di Caprio v hlavní roli.Exteriéry filmu,který jsme mohli kdysi shlédnout, opravdu nelhaly.Krása a atmosféra(samozřejmě bez všude přítomných turistů) ostrova, předčila naše očekávání. Úžasný dojem trochu kazil fakt,že jsme se dostaly na ostrov až v době odlivu.V této době se film jistě nenatáčel.Po této návštěvě, jednoho z nejkrásnějšího ostrova Thajska,se vracíme do „naší“chatičky a po večeři plánujeme zítřejší program.Jde se pěšky na pláž Long beach přes východní hřeben ostrova.
27.11. – Snídaně, kde nám asistují všude přítomné kočky,odstartovala pochod na pláž Long beach.Cesta přes centrum ostrova a stoupání na hřeben,kde byla odbočka k View Pointu,byla vcelku zajímavá,protože vedla z části kolem obydlí místních ostrovanů a nově budovaných resortů.Bohužel fakt,že se zde hodně staví,přivádí tento ostrov tam,kde ho mít místní obyvatelé jistě nechtěli.Ovšem byznys hraje na celém světě stejnou roli.Ještě jednou – bohužel.Po trocha bloudění jsme sestoupili na pláž.Pláž byla pěkná,méně lidí než na Ton Sai Bay,a tak jsme tam vydrželi chvíli relaxovat.Vraceli jsme se ale jinou cestou,po pobřeží,přes Viking resort a kolem nádherných chaloupek,umístěných ve svahu, až na „naší“ pláž a do „naší“chatičky.Vydařený den kalil fakt,že zítra odjíždíme.
28.11. – Odjezdový den nám ale náladu nepokazil,protože jsme věděli,že tam kde máme objednané ubytování – Raily Beach je prý ještě krásnější,než tady.Je to možné?V klídku jsme posnídali,zabalili,rozloučili s chatičkou a odevzdali batohy na recepci,protože loď na Railay Beach v provincii Krabi odjíždí až po třetí hodině odpoledne.Tento čas byl vyplněn thajskou masáží(300bathů),kterou Dáša absolvovala, a já si zatím došel na pivo.Rád bych se o thajském pivu trochu zmínil.Prodává se v lahvích o obsahu 0.64l a 0.33l, nebo v plechovkách 0.33l. V obchodě stojí 30 – 40 bathů za malé pivo.Velké(0.64l) stojí 50 – 70 bathů.V barech a restauracích je cena samozřejmě vyšší –malé stojí 50 až 60 bathů,velké 70 -120bathů, dle značky.Nejčastěji jsem pil značku Chang.Tolik o pivu.Čekání na trajekt vyplnil pozdní oběd a po 15 hodině jsme opouštěli neradi tento krásný ostrov.Plavba,trvající asi hodinu a půl,byla velmi zajímavá.Pluli jsme okolo krásných ostrůvků jako je Chicken Island a dalších mně neznámých ostrůvků.U ostrůvků Happy Island a Ko Rung Nok(Šťastný ostrov a Ostrov ptačích hnízd) naše loď zastavila.Přesedli jsme do „dlouhoocasé“lodě a asi po 300 či 500 metrech nás vylodili.Výstup byl do vody na pláži.S batohy(každý z nás měl malý a velký) jsme po pláži došli ke vstupu našeho příštího 4 denního ubytování.Překvapení před recepcí: vítáme(kromě jiných) Mrs Dagmar Antonínovou.Milý začátek.Zavedli nás do našeho přechodného „domova“.Tak tedy, zde bychom pár měsíců „vydrželi“.Opravdu nejhezčí ubytování a prostředí,přesně tak ,jak šly reference.Resort se jmenuje – Sand Sea.Stačili jsme jen vybalit,projít se po okolí a povečeřet.Těšíme se na zítra.Asi odpočinek a šnorchlování v této nádherné lokalitě.
29.11. – V této kráse samá milá překvapení.Resort má restauraci přímo na pláži a tak snídáme s otevřenou pusou.Nabídka jídla,ovoce a nápojů je nedostižná.Co nám chybí?Opravdu nic.Posnídali jsme,pokochali se výhledem na západní část poloostrova a šli zkoumat okolí.Prošli jsme šíji,na východ,poté zahnuli doprava, okolo dramatických(jiný název mě nenapadá) skal a ocitli se v pohádce.Před námi se objevila nádherná pláž lemována vysokými útesy.Pláž se jmenuje Hat Tham Phra Nang.Před pláží se tyčí z vody, ve vzdálenosti asi 100metrů,dva ostrůvky Happy Island a Rung Nok.Bílý písek a tyrkysová hladina moře přímo vybízí – pojď,plav a šnorchluj! Okamžitě posloucháme.Zážitek umocnil fakt, že na pláži nebyli skoro žádní lidé.A tak si ve stínu stromů užíváme.Obraz idylky se po poledni velmi ostře mění.Přijíždí první dlouhoocasá loď na které se veze „catering“.Tato skutečnost pro nás není až tak špatná,neboť naše činnost a pokročilá doba si žádají své.Kupujeme Thai –food,pití(vodu,pivo) a sledujeme,jak se nádherná pláž mění.Frekvence taxi boatů a turistů z okolí mění tuto hezkou pláž v docela rušný jarmark.Balíme a odcházíme prozkoumat východní část Railay Beach.Tato část není vhodná ke koupání(bahnitý přístup,mangrovníky apod,).Jsou zde ale luxusní resorty a restaurace.V jedné z nich si dáme večeři,projdeme nádhernou zahradu, kde je naše luxusní chatička, a v ní naplánujeme zítřejší program – View Point.
30.11. – Vzhledem k tomu,že je velké vedro a vlhko, plánujeme vyjít na View Point celkem brzy.Vstáváme okolo sedmé hodiny.Já před chatičkou pozoruji místní faunu(ptactvo,veverky,běžící něco co neznám) a přemýšlím, zda jsme si neukrojili tímto výletem velký krajíc.Cesta vzhůru(jak jsem ji stačil včera prohlédnout) je celkem dost strmá.Ale věříme si.I když v tomto vedru a vlhku? Při snídani jsme načerpali potřebné kalorie a vydali se zdolat View Point.Cesta začíná varovným nápisem a upozorněním: nebezpečí pro ty kdo trpí závratěmi! Je jištěna po celé délce lany a je opravdu obtížná.Vede džunglí,ale není moc dlouhá.Zato stále do prudkého kopce.Po několika zastávkách jsme na vrcholu View Pointu – stálo to za tu námahu.Naskytl se nám pohled na západní i východní část Railay Beach,na strmé okolní skály a na dalekou krajinu provincie Krabi.Pokochali si oči,pochválili jsme se, ale neměli jsme dost.Lákala nás ukrytá laguna Sa Phra Nang.(posvátné princeznino jezírko) Cesta opět velmi náročná byla doprovázena křikem opic.Džungle – nádhera,jezírko - nikde.Nevíme,jestli bylo vyschlé nebo jsme šli špatně.Bláto a velmi vlhko na dně tohoto prostoru a směřující lana dolů nás ubezpečovala,že jsme cíle dosáhli.Zpoceni,unaveni a s pocitem štěstí, jsme se velmi pomalu začali vracet.Nejdříve nahoru ze dna u jezírka a následně dolů, do výchozího bodu této adrealinové cesty.Převlek, sprcha a oběd následoval po tomto zážitku.Na východní straně jsem zakoupil za 100bathů 3piva Chang(nejlevnější na Railay Beach) a šli jsme do nám již známé restaurace pokračovat v gurmánských hodech,jak jsem to nazval.Procházka po pobřeží ukončila tento náročný den.Plán na zítra? Cesta na severní pláž,šnorchlování,relaxace,a - uvidíme.
1.12. – Při snídani můžeme plánovat naší trasu,protože od stolu máme možnost tuto lokalitu vidět.Cestu po pobřeží nám umožňuje velký odliv(do výšky až 3 metry) a tak jdeme.Míjíme vysoké útesy,které měří okolo 300metrů.Na těchto skalách se provozuje, zde velmi rozšířený climbing – skálolezení.Zde jsou pro tuto činnost jedny z nejlepších podmínek na světě.Hlavně různorodost obtížností a z vrcholků nezapomenutelné výhledy.Při cestě podél těchto skal vidíme veliké množství těchto odvážlivců a borců, jak tyto stěny zdolávají.Na tento „film“ bych se vydržel dívat celý den.Fantastické výkony!Prošli jsme odlivovou část pláže a jelikož již známe lepší místa na šnorchlování,vracíme se na Phra Nang.Vůbec si nepřipouštíme,že zítřek je den odjezdu.Večeře se nesla ve znamení zdolat objednanou „velrybu“.Povedlo se.Připravená na česneku a B.B.Q.(grilovaná) neměla chybu.Tak toto nám bude v Česku chybět.Při konzumaci této pochoutky se strhl pravý tropický liják.Nám nevadil,ale protější bar u pláže,který se vyznačoval nízkými stolky, u kterých se drink konzumuje v leže na podložkách(nevím jak tyto bulánky nazvat),měl problémy.Vše přikrýt a oželet návštěvníky.Jak často se to děje?Nevíme.Zítra je odletový den.Ach jo.
2.12. – A jako obvykle pří loučení –smutek.Snídaně,balení a poslední rozloučení s mořem,chatičkou,zahradou a usměvavými Thajci.Batohy čekají na recepci,Dáša se koupe na pláži Phra Nang a já lelkuji na lehátku u bazénu našeho resortu,ve kterém jsem se já ani Dáša nikdy nevykoupali.Ten v Česku máme,ale moře? Ve čtyři odpoledne z východní strany Railay Beach odplouváme dlouhoocasou lodí do přístavu v Krabi .Odtud,kde na nás již (jako vždy a všude bez nejmenších problémů) čeká taxi, odjíždíme na letiště Krabi.V 19:10 startujeme s leteckou společností Thai Airlines (letadlo A319) a nabíráme kurs Bangkok.Přílet – 20:20.Vzhledem k tomu,že letadlo do Vídně startuje před půlnocí,máme možnost vybrat a nakoupit nějaké dárky domů.Koupili jsme koření,nějaké omáčky a 80% thajský rum.Vše nám s úsměvem poctivě zapečetili,přidali účet a my mohli odletět.Vše se odehrálo po check-inu v bezcelním prostoru.Batohy byly už odbaveny(a zabaleny) na letišti Krabi.Start a ahoj Thajsko! V 23:55 jsme odstartovali s leteckou společností Austrian Airlines s letadlem Boing 777.
3.12. – Let s touto společností proběhl v klidu,bez turbulencí, umocněn naší výhodou. Měli jsme všechny prostřední sedačky jen pro sebe.Přistáli jsme v 5:35 středoevropského času .Odlet – Bangkok 23:55 thajského času (+ 6 hodin).Z Vídeňského letiště byl odlet naplánován na 6:45.Jedinou skvrnou na celém nádherném pobytu v Thajsku byl přístup rakouských celníků.Sebrali nám veškeré zakoupené dárky v bezcelní zóně na letišti v Bangkoku.Zapečetěné!Ale ani tento postoj našich sousedů nemůže rozmělnit naše nadšení a ten úžasný čas, strávený v Thajsku.Let do Prahy odstartoval v 7:00, společností Austrian Airlines, vrtulovým letadlem Bombardiér Q 400.Přílet –PRAHA 7:55.Vítejme doma.Co k“ Malému zastavení v Thajsku“dodat? Píši vše bez příkras a pochlebování.Tak, jak jsem vše viděl,slyšel a i cítil.Mohu s klidným svědomím říci: kdo má tu možnost ,jeďte do Thajska.Krajina ,kultura,budhismus a zvláště chování Thajců stojí za to, poznat vše na vlastní kůži.Kdo tuto cestu nemůže podstoupit,tak věřím,že těchto mých pár řádků vám pomůže poznat trochu Thajsko z mého vyprávění.
Prosinec 2011
Kralupy nad Vltavou Eduard Antonín